Dlouhé úrokové sazby míří prudce vzhůru

Hlavním důvodem jsou přetrvávající dozvuky silných pátečních dat z amerického trhu práce, která ukázala, že největší světová ekonomika je stále ve velmi dobré kondici a naplňuje se scénář “bez přistání”. Tento pohled ostatně potvrzuje i náš nowcast, který odhaduje růst amerického HDP ve třetím čtvrtletí okolo 4 % (anualizovaně).

Jinými slovy, Fed zřejmě nebude mít prostor jít se sazbami dolů tak agresivně, jak si trhy myslely ještě na konci září. Proto peněžní trh v posledním týdnu citelně přehodnotil výhled na politiku Fedu – zatímco ještě na konci září počítal s 50bodovým snížením sazeb v listopadu, aktuálně počítá s 90% pravděpodobností se standardním 25bodovým „cutem“. To je koneckonců v souladu s dřívějšími komentáři šéfa Fedu Jeroma Powella, který signalizoval pozvolnější posun měnového kormidla.

Vyšší úrokové sazby delších splatností se ze Spojených států přelévají také do Evropy a Česka. A to nehledě na fakt, že ECB v příštím týdnu pravděpodobně sníží úrokové sazby, povzbuzená nižší inflací a slabým hospodářským růstem (náš nowcast ukazuje na přibližnou stagnaci ve třetím kvartále). Probíhající zpřísnění finančních podmínek může být pro ECB fakticky dalším argumentem, proč přehodnotit původní záměry a dále uvolnit měnovou politiku.

Krátkodobě nelze vyloučit pokračující posun delších sazeb vzhůru, terén je však extrémně nejistý. A to nejen kvůli americkým prezidentským volbám (5. listopadu), probíhajícímu cyklu snižování sazeb ze strany Fedu a ECB, ale nově také geopolitice, resp. eskalaci napětí na Blízkém východě. Do toho se o své slovo hlásí rovněž Čína s masivními fiskálními impulsy. S jistotou tak lze říci jediné: kombinace volatilní (geo)politiky a makra slibuje extra turbulentní podzim.