Proč Česko není Singapur?

Díky Maddison Project se můžeme podívat na růst české ekonomiky od roku 1970 do roku 2022 (HDP na obyvatele ve stálých cenách v USD). Průměrný roční růst české ekonomiky za toto období dosáhl 2,5 %. V 80. letech jsme rostli v průměru jen o cca 1,5 %. Podobně jako v desátých letech. Nejvyššího růstu jsme dosáhli v nultých letech, kdy ekonomika rostla v průměru o 4,3 % (a to ten průměr snížila finanční krize).

Každopádně průměr za 52 let byl 2,5 %. Co by se stalo, kdyby ekonomika rostla o půl procentního bodu rychleji? To přece není velká změna. Je, a to díky složenému úročení. Pokud by česká ekonomika rostla namísto o průměrných 2,5 % o 3 %, tak by dnes ekonomická úroveň ČR byla o cca 30 % vyšší. To by znamenalo, že by dosáhla úrovně Finska. Pokud by česká ekonomika rostla o jeden procentní bod rychleji, tak bychom překonali Dánsko. Dva procentní body by pak stačily na Singapur nebo Norsko. To jsou obrovské změny ekonomické úrovně, ale také životní úrovně a prosperity.

Proto je diskuze o dlouhodobých faktorech růstu tak důležitá. Víme, že hlavními zdroji růstu jsou inovace, vzdělávání a instituce, respektive infrastruktura. Bohužel nejsme v těchto oblastech premianty. Často slyšíme, že vzdělávání, inovace a infrastruktura jsou našimi prioritami. Podinvestování v těchto oblastech ale svědčí, že to dopadlo jako vždy – zůstalo u proklamací. Náš Index prosperity ukazuje slabé a silné stránky.

Slabý růst v posledních letech je velkým varováním. Pokud by česká ekonomika dlouhodobě rostla o půl procentního bodu pomaleji, tak bychom dnes byli na úrovni Ruska. A to fakt nechcete.