Tuzemská inflace v květnu zvolnila na 2,6 %

V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stagnovaly. Oproti dubnu viditelně poklesly ceny pohonných hmot, které na totemech čerpacích stanic reagují na levnější ropu a slabší dolar. V souladu s týdenními daty došlo v květnu ke stabilizaci potravinové inflace, jež v dubnu prudce vzrostla a měla hlavní podíl na překvapivě vyšší celkové inflaci. Lehký pokles zaznamenaly náklady spojené s bydlením, včetně cen energií. V rámci jádrové složky pak došlo k mírnému poklesu cen rekreace a kultury, zatímco v pohostinství a hoteliérství se nadále mírně zdražovalo.

Z pohledu ČNB je důležitý právě pohled do struktury inflace. Celkové číslo v sobě totiž stále zahrnuje dva rozdílné příběhy. Na jedné straně relativně svižně zvolňující inflaci zboží (meziročně +0,9 %), na druhé pak nadále vysoké a setrvačné cenové tlaky v sektoru služeb (+5,3 %), ať již jde o inflaci v pohostinství a hoteliérství (+7,8 %) nebo cestovním ruchu (+4,4 %). Právě inflace ve službách je pro tuzemské centrální bankéře důležitým proinflačním rizikem, a to zvláště s ohledem na napjatý trh práce a probíhající oživení spotřebitelské poptávky.

Pro nejbližší měsíce počítáme s dalším pozvolným poklesem inflace, která by se v průběhu léta mohla opětovně dostat do blízkosti 2% inflačního cíle. Ve zbývající části roku očekáváme její postupný vzestup, nicméně i tak celková inflace zůstane v tolerančním pásmu ČNB. V celoročním úhrnu odhadujeme průměrnou inflaci na úrovni 2,5 %.

Celkové vyznění dnešních inflačních čísel je z pohledu ČNB neutrální. Stabilizace inflace po překvapivém zvýšení v dubnu je dobrou zprávou, pohled do struktury však nadále ukazuje na rizika pro desinflační proces. V kombinaci s razantním růstem mezd a přehodnocením výhledu na vývoj úrokových sazeb v zahraničí směrem nahoru má tak ČNB „nabito“, aby již na červnovém zasedání zvolnila tempo uvolňování měnové politiky na 25 bazických bodů.