Obce a kraje hospodaří s rekordními přebytky. Proč je to špatně?

Výsledkem dlouhodobého přebytkového hospodaření jsou vysoké zůstatky na bankovních účtech územních samospráv. Celkový zůstatek ke konci roku 2023 činil 480 mld. Kč, z čehož přibližně 80 % leží na účtech obcí. Na první pohled jde o pozitivní zprávu. Přebytky obcí a krajů totiž částečně kompenzují masivní deficity na centrální úrovni, což snižuje celkový schodek veřejných financí.

V širším makro pohledu je ale přílišná spořivost územních celků problematická. Přebytek financování je totiž často tvořen na úkor investic, čímž se prohlubuje infrastrukturní dluh municipalit. A to bylo zvláště v období vysoké inflace, kdy vklady ztrácely na hodnotě, suboptimální řešení. Investice naopak představují alternativu v podobě vysoké návratností s pozitivním dopadem na hospodářský růst a celkový rozvoj obcí a regionů.

Hlavním důvodem podinvestovanosti je extrémní roztříštěnost obcí. Jejich malá velikost neumožnuje efektivně investovat, ať již kvůli chybějícímu know-how nebo neochotě úvěrovat zbytek investice. Z tohoto důvodu navrhuje NERV omezit fragmentaci například využitím vznikajícího institutu společenství obcí. Problémem je také omezená motivace obcí investovat do rozvoje širšího okolí, jež se na investici nepodílí. To lze řešit skrze posílení spoluodpovědnosti obcí za náklady neinvestování, např. finanční spoluúčastí obcí na rodičovském příspěvku, v případě nezajištění místa ve školce. Neschopnost využívat standardní finanční nástroje k profinancování investic lze pak dle NERVu kompenzovat rozvíjením nástrojů dluhového kofinancování strategických investic jako jsou municipální bondy.

Ještě vhodnějším řešením by bylo snížení zbytečně vysokého počtu obcí. Z celkového počtu 6 257 obcí v ČR je 4 732 obcí s méně než 1000 obyvateli a 2 203 obcí pod 300 obyvatel. Hustota obcí na km² je v Česku druhá nejvyšší v EU hned po Maltě. To vytváří nejen dodatečné náklady na administrativu, ale zejména v menších obcích vede k rozhodování s různou mírou expertízy a malou tržní silou vůči dodavatelům služeb. Efektivnější municipální správa by tak byla jedním ze zdrojů fiskálních úspor a současně i vyššího tempu růstu tuzemské ekonomiky.