ikona hodiny 1. 12. 2023 07:09

Rozpočtový chaos v Německu aneb Další riziko na obzoru

Od poloviny listopadu se Německo nachází v rozpočtové krizi, poté co ústavní soud v Karlsruhe zakázal vládě převod 60 mld. euro do klimatického a transformačního fondu (KTF). Omezení výdajů přichází v tu nejméně vhodnou dobu – německá ekonomika již více než rok stagnuje a ani vyhlídky na příští rok nejsou zrovna optimistické. O to více, pokud by se německá ekonomika – vedle řady cyklických a strukturálních problémů – dostala i pod tlak nežádoucího zpřísnění fiskální politiky.

Foto: Shutterstock.com
Dopady rozpočtového chaosu v Německu Foto: Shutterstock.com

Převod 60 mld. euro do KTF zablokoval ústavní soud z důvodu neúčelnosti – tyto prostředky byly původně určeny na zmírnění dopadů pandemie, nikoli na zvýšené (zelené) investiční výdaje se záměrem posílit konkurenceschopnost ekonomiky. Ústavní soud navíc kritizoval obecnou tendenci německé vlády využívat mimorozpočtové fondy, které zvyšují netransparentnost fiskální politiky a obcházejí ústavně zakotvenou dluhovou brzdu (strukturální deficit max 0,35 % HDP). Z tohoto důvodu je velmi nejisté také čerpání prostředků (dodatečné desítky miliard) z ostatních fondů.

Na rozhodnutí ústavního soudu německá vláda zareaguje dodatkem k letošnímu rozpočtu. Zároveň premiér Scholz oznámil předčasné ukončení regulace cen energií pro domácnosti, které měla vláda původně dotovat do března 2024. Rozpočet na příští rok je pak v tuto chvíli největším otazníkem a je dost dobře možné, že se jej nepodaří do konce prosince schválit. Olaf Scholz již oznámil, že v připravovaném rozpočtu budou škrty. Jak značné, však bude záležet na fiskální kreativitě vlády. Alternativou pro čerpání prostředků je totiž „odblokování“ dluhové brzdy vyhlášením mimořádné situace – nejvíce se hovoří o klimatické krizi –, což by vládě umožnilo nakopnout investiční aktivitu.

Alternativa v podobě změny ústavního zákona o dluhové brzdě je v tuto chvíli politicky neprůchodná. A to nehledě na fakt, že díky tomu nyní diktuje fiskální politiku de facto ústavní soud. Samotný cíl zajistit udržitelnost veřejných financí je chvályhodný, nastavení velmi konkrétních limitů a jejich následné vynucování ze strany právníků a nikoli ekonomů je však eufemisticky řečeno problematické. K celé plejádě negativních rizik, kterým svírají německou ekonomiku, je tak potřeba přidat riziko v podobě příliš utažené fiskální politiky, jež by dále utlumila již tak bídný výkon největší evropské ekonomiky.

Články autora Dominik Rusinko

Nejnovější články

Expertní pohled

Solární elektrárny v EU vyráběly poprvé více energie než uhelné

Podle zprávy European Electricity Review elektrárny v Evropské...
Expertní pohled

DeepSeek je pro firmy hodně rizikový

Pokud si dnes otevřete libovolnou sociální síť, nevyhnete...
Trendy

Česká módní značka propojuje módu s uměním

Módní značka Vuch, vedle nedávno představeného projektu Vuch...

Nejnovější Názory

Názory

Trumpova iluze pokroku

Obchodní války se vyhrávají snadno, míní Donald Trump....
Názory

Michl chce do ČNB bitcoin. Možné to je, k užitku je asi jako zlato

Guvernér České národní banky chce, aby nakoupila miliardy...
Názory

Trump, Musk a evropský automotive

Středa 29. ledna je zejména pro akcionáře Tesly...