Pandemie jako bič na krácení daní?

Za celý loňský rok Policie ČR evidovala 822 trestných činů zkrácení daně. V roce 2019 jich za všech 12 měsíců bylo 1 096, přitom nejvíce jich bylo v lednu a o rok před tím v červenci. Objasněnost případů se pohybuje kolem 30 procent.

Tresty za krácení daní nejsou zrovna nízké. Zákon říká, že kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.

„V případě spáchání uváděných trestných činů společně se dvěma či více osobami pak hrozí odnětí svobody na dva roky až osm let, u trestných činů ve velkém rozsahu nebo ve spojení s organizovanou skupinou se pak mohou tresty odnětí svobody vyšplhat až na 10 let,“ konstatuje Michal Jelínek, partner V4 Group a doplňuje: „Podle ministerstva financí v prvních letech uchráněné hodnoty Daňovou kobrou přesahovaly jednu miliardu korun. Rekordním je pak rok 2016, kdy zachráněná částka atakovala hranici 3,4 miliardy korun. Odklon od trestné činnosti v oblasti DPH, vystavování fiktivních faktur či podílení se na karuselových podvodech, se projevuje v posledních dvou letech. Důvody jsou přičítány mj. úspěšným operacím Daňové kobry, většímu množství kontrol finančních úřadů nebo zavedení kontrolních hlášení.“

Daňová kobra vznikla v roce 2014, kdy tehdejší ministři financí a vnitra uzavřeli Dohodu o spolupráci, výměně informací a koordinaci. Nejde o specializovaný tým ani útvar. Je to systém spolupráce mezi policisty, celníky a specialisty finanční správy, jehož základ tkví hlavně v okamžitém sdílení informací, nejen na centrální úrovni, ale převážně v regionech.

„To, zda skutečně přispěla vyjma výše uváděných faktorů ke snížení trestné činnosti zkrácení daně rovněž pandemie covid-19, se samozřejmě ukáže až s odstupem času. Nesporným faktem nicméně zůstává, že velké procento společností se potýkalo v době pandemie s významným poklesem tržeb spolu se současným růstem nákladů, v důsledku čehož jednotlivým firmám klesl vykazovaný zisk, který bylo možno potenciálně krátit. Zároveň rostl počet daňových úlev ze strany státu, takže snaha o krácení daní formou závažného trestného činu mohla být de facto malá. Na druhou stranu do budoucna mohou naopak některé z vládních opatření, např. hojně vyplácené kompenzační bonusy po dobu koronavirové krize, naopak vzhledem k jejich potenciálním neoprávněným čerpáním přispět k opětovným nárůstům registrovaných trestných činů zkrácení daně. Samozřejmě v závislosti na souhrnné výši takto neoprávněně čerpaných kompenzačních bonusů a stanovené hranici pro klasifikaci zkrácení daně jakožto trestný čin,“ vysvětluje Martina Zbončaková, daňová specialistka V4 Group.