Postcovidová léčba v lázních

Dochází ke zjitření gastroenterologických onemocnění, jako je Crohnova choroba a proktokolitida. Zaznamenáváme dekompenzaci a nově zjištěnou incidenci úplavice cukrové, nezanedbatelné jsou i psychické potíže. Týdny i měsíce po prodělané infekci si někteří pacienti stěžují na únavu, nespavost, úzkosti či na potíže s dýcháním. Zejména dušnost, kašel, který neustupuje, únava, bolest svalů, nespavost či deprese jsou hlavní příznaky. Lidé si stěžují, že jsou nevýkonní a zadýchávají se. Někteří ztratili svalovou hmotu, mají omezenou mobilitu. To jsou základní příznaky postcovidu, se kterými se pacienti potýkají. Byť většina příznaků postupem času odezní, celá řada problémů přetrvává. Existují různé definice těchto potíží, v ČR jsme převzali zejména tu britskou. Dle ní označujeme postcovidem ty příznaky, které trvají 12 týdnů od potvrzeného začátku onemocnění covid-19. V literatuře se uvádí také termín tzv. longcovid, který se definuje od pátého týdne od začátku onemocnění. Jinak platí, že příznaky projevující se do čtvrtého týdne považujeme za akutní covid.

Všichni bychom se měli zaměřit na prevenci a nepodceňovat zdravotní problémy, které mohou v souvislosti s tímto onemocněním nastat. Včasná rehabilitace a lázeňská léčba pacientů po proběhlém onemocnění covid-19 je vysoce indikovaná. Cíleně prováděnou lázeňskou léčebně rehabilitační péčí zajistíme brzký návrat pacientů do běžného života a následného pracovního procesu. Ze strany Institutu lázeňství a balneologie, v.v.i., je vyvíjena snaha o rozšíření indikačního seznamu o indikaci Stav po prodělaném onemocnění covid-19 s komplikacemi, což by odpovídalo širokému spektru rehabilitace chronických komplikací po prodělané infekci covid-19 s cílem snížit náklady na léky, snížit pracovní neschopnosti a co nejrychleji vrátit pacienty k původnímu běžnému životu a zlepšit jeho kvalitu.

Z léčebných procedur jsou podávány inhalace s léčebnou přírodní minerální vodou, oxygenoterapie, léčebná tělesná výchova skupinová v bazénu a tělocvičně a individuální k posílení dechových funkcí, dechová gymnastika – statická, dynamická, odporování výdechu.

Významné jsou terénní kúry a klimatoterapie. V lázních s vývěry přírodních minerálních vod pro pitnou léčbu se využívá příznivého efektu minerálních vod na narušenou funkci trávicího systému a normalizaci střevní mikroflóry, která je důležitá pro imunitní funkce organismu. Podávají se koupele v přírodní minerální vodě uhličité, perličkové nebo radonové.

Součástí komplexní léčby je též edukace pacienta zaměřená na vysvětlení podstaty onemocnění a očkování, na vyvrácení mýtů o onemocnění. Další léčebné procedury jsou podávány dle postcovidových komplikací a jsou zaměřené na pohybový a nervový aparát, kardiologické, gastroenterologické a nefrologické projevy onemocnění, peloidní obklady na páteř, elektroléčebné procedury, insuflace zřídelního plynu.

Důsledky vládních opatření a nutnost přeorientovat se na českou klientelu vedly k potřebě zjistit, jaký je aktuálně vztah Čechů k lázeňství a jak jsou jejich postoje a preference ovlivněny stávající situací. V prosinci 2020 Institut lázeňství a balneologie provedl dotazníkový průzkum na reprezentativním vzorku populace České republiky starší 18 let čítajícím 1 012 respondentů. Jedná se o první významnou studii pohledu Čechů na lázeňství v době pandemie nemoci covid-19. Průzkum se zabýval také změnou v preferencích, podle kterých si klienti či potenciální klienti lázní vybírají destinaci pobytu či konkrétní lázeňské zařízení. Další otázky se vztahovaly k roli lázní v rekonvalescenci po prodělaném onemocnění covid-19, otázce státem či městy dotovaných voucherů na lázeňskou péči či mediálního obrazu lázní v době pandemie. Výsledky průzkumu ukazují, že 29 % respondentů absolvovalo v průběhu předchozích 10 let lázeňskou léčbu a v roce 2021 uvažuje o pobytu v lázních 35 % dotázaných. Nejčastějším důvodem, proč lidé uvažují o pobytu v lázních, je odpočinek, zdravotní důvody a preference léčby přírodními zdroji.

Část respondentů zaznamenala poskytování voucherů na lázeňskou péči, ale jen menší část dotazovaných je využila či je plánuje využít. Vzhledem k tomu, že v době výzkumu prokazatelně prodělala onemocnění covid-19 jen malá část respondentů, nebylo možné zjistit, jak přímý kontakt s nemocí ovlivnil postoje respondentů k lázeňské léčbě.