Největší hrozby: Pandemie a kyberkriminalita

V Severní Americe a západní Evropě se obava z kyberbezpečnostních hrozeb umístila dokonce na prvním místě před koronavirem. To znamená, že se ředitelé západních společností obávají virů tvořených nulami a jedničkami více, než mutací biologického koronaviru covid-19. Naopak nejméně si hrozby spojené s kybernetickou bezpečností připouští ředitelé z regionu střední a východní Evropy včetně Česka, kteří toto riziko řadí až na desáté místo.

Za Česko letos ještě podrobné výsledky zveřejněné nebyly, ale na základě těch loňských bylo patrné, že tuzemští ředitelé přikládají kybernetické bezpečnosti výrazně menší prioritu než jejich zahraniční kolegové. Možnost, že se velmi obávají kybernetických hrozeb zaškrtlo jen sedm procent českých ředitelů. To bylo výrazně méně než u jejich světových protějšků s 33 procentním podílem. A i když podle předběžných výsledků letošního ročníku české studie obezřetnost tuzemských šéfů vůči kybernetickým hrozbám stoupla, zdaleka se neblíží průměru ve světě.

Šéfové velkých firem jsou nicméně rok po vypuknutí pandemie ohledně budoucího růstu ekonomiky optimističtější než kdykoli předtím. Celkem 76 procent ředitelů předpokládá, že v roce 2021 se tempo růstu ekonomiky oproti předchozímu roku zrychlí. Je to o 54 bodů větší podíl, než loni.

„Roli v těchto předpovědích samozřejmě hraje nízká srovnávací základna loňského roku, v němž podle odhadů světová ekonomika poklesla o 3,5 procenta. Výsledek průzkumu je ale potřeba vnímat jako velmi nadějnou zprávu. A to zvláště v období, kdy pandemie stále ohrožuje zdraví obyvatel a zároveň způsobuje pokles ekonomické úrovně,“ uvedl řídící partner PwC ČR Jiří Moser.

Nejvyšší sebevědomí ohledně růstu výnosů v nadcházejícím roce vykazují technologické (45 procent) a telekomunikační firmy (43 procent). Naopak mezi nejméně optimistické ohledně růstu vlastních tržeb patří ředitelé firem z dopravy a logistiky (29 procent) a pohostinství (27 procent).

Dalšími významnými kategoriemi hrozeb na vzestupu jsou obava z rostoucí daňové zátěže, kterou vyjádřilo 31 procent namísto předchozích 19 procent ředitelů a strach z dezinformací, který narostl o 12 bodů na 28 procent.