Češi jsou největší tajnůstkáři

Mezi data, která Češi sdílejí ochotněji obchodům, službám a aplikacím, patří kontaktní údaje (44 procent). Téměř dvě pětiny pak poskytují třetím stranám své osobní informace. Třetí nejčastěji sdílenou položkou jsou data o nákupním chování a oblibě určitých výrobků či značek (37 procent). Údaje o poloze, GPS a pohybu jich s třetími stranami sdílí 27 procent. Naopak zdravotní data sdílejí málo (deset procent).

„Data jsou samozřejmě cenným komerčním nástrojem. Často však mohou výrazně pomoct například záchranným složkám s určením polohy ohroženého či při kontaktu s nakaženou osobou. Sdílení dat finančního charakteru může například umožnit společnostem lépe pomoci zadluženým klientům se splácením úvěrů, jako se děje v našem sektoru. Obezřetnost je jistě chvályhodná, lidé by však měli poznat hranici, kdy tajnůstkaření může škodit jim samým,“ uvedl Vladimír Vachel z EOS KSI.

Paradoxem podle něho ale je, že 61 procent Čechů nemá se sdílením dat třetím stranám špatné zkušenosti, resp. o nich neví. Čeští spotřebitelé nejsou vůči společnostem a sdílení dat ani výrazně skeptičtí. Nedůvěřiví jsou dokonce méně, než je evropským průměrem. Tento přístup potvrzuje další nesrovnalost v chování na internetu. Čtvrtina například nijak neupravuje nastavení cookies souborů na jednotlivých webových stránkách a automaticky jim uděluje svůj souhlas.

„Cookies jsou pěknou ukázkou, usnadňují personalizaci webu, díky nim web ví, jaké nastavení si uživatel při minulé návštěvě vybral nebo jaké osobní údaje má předvyplnit do formuláře. Webovému prohlížeči o sobě dovolujeme vědět relativně mnoho,“ upozornil Vachel. Výsledky průzkumu podle něj ukazují, že je třeba silně budovat digitální důvěru a gramotnost ohledně sdílení dat. A také bojovat proti dezinformacím, které okolo zneužití dat panují a výhody digitalizace zpomalují. Velká odpovědnost edukace je právě na straně firem, dodal.