ikona hodiny 19. 11. 2020 08:51

I Evropa hraje o minimální mzdy

Vláda zvýšila minimální mzdu a s ní i mzdy zaručené. Úpravu v instrumentu minimální mzdy navrhuje ovšem i Evropská komise, která sice neprosazuje její jednotnou úroveň, ale chce harmonizovat nejednotná a často nejasná kritéria jejího výpočtu a také je svázat s ekonomickým vývojem.

Petr Karban Petr Karban autor

Marketingový expert a publicista. Dlouhodobě se orientuje na ekonomická a společenská témata, podnikání, personalistiku, komunikaci, reklamu a marketing. V komunikační agentuře COT group působí jako Creative Director.

Foto: Shuttertock.com
Foto: Shuttertock.com

Z pohledu Hospodářské komory jde o snahy diskutabilní. Pokud by diskuse cílila k technické proceduře indexace národní úrovně minimální mzdy, mohlo by to za jistých okolností rezonovat s dlouholetými návrhy Hospodářské komory, která již dříve navrhla zrušit od roku 2022 osm úrovní minimální mzdy označovaných jako zaručené a zachovat jen jednu. Její výše by se pak odvíjela od mediánu mezd a vláda by neměla možnost ji svévolně měnit. Takový indexační mechanismus by podnikatelům umožnil včas a přesněji vytvářet roční i střednědobé finanční rozpočty firmy.

Lze ovšem očekávat spíše jiný cíl evropské debaty, protože jsme stále častěji svědky toho, že se v otázkách sociálních a pracovně právních na politické i úřednické úrovni Evropou šíří kolektivistické koncepty. Funkční evropský trh s perspektivou obstát ve světové soutěži ale potřebuje liberální přístup. Další nástup veřejnoprávní regulace v oblasti pracovního práva rozhodně nevidí HK ČR v pozitivním světle. Jakákoliv mzda, tedy i ta minimální, je odměnou za práci a je dána dohodou zaměstnavatele a zaměstnance.  Neměla by tedy být chápána jako svého druhu sociální dávka s automatickým nárokem. Sociální a mzdová politika odráží nejen aktuální ekonomickou výkonnost, ale také zkušenosti, tradici, historii i chování lidí. I proto je po právu věcí národních vlád.

„Proto jako Hospodářská komora z principu odmítáme snahy, jejichž důsledkem je obecné podřizování se standardům sociálních politik jiných zemí. U nás je struktura ekonomiky výrazně odlišná než ve Skandinávii či v zemích jižní Evropy. Změny v minimální mzdě odtržené od domácí praxe budou znamenat pro české podnikatele jedině další administrativní zátěž a ještě nižší flexibilitu trhu práce. Obecně diskuse o minimálních platech na evropské úrovni bude znamenat jediné, snahu slabších zemí stanovit jednotnou výši, která bude výrazně vyšší než dovoluje reálná výkonnost jejich ekonomik. Institut minimální mzdy a případně i mzdy zaručené, byť je to v evropské rovině česko-slovenský unikát, bychom mohli přijmout, pokud by byly aplikovány výhradně ve veřejné sféře. I tak by, při neadekvátním růstu, měly dopad do privátní podnikatelské sféry,“ říká mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Články autora Petr Karban

Nejnovější články

Cestovní ruch

Sektor služeb potvrzuje stabilizaci, růst však zůstává křehký

Výsledky sektoru služeb podporují relativně příznivý výhled pro...
Aktuality

Absolventi technických oborů mají na trhu práce velkou výhodu

Studenti maturitních ročníků právě v těchto dnech podávají...
Aktuality

Kam se letos posune vybavení v konferenčních místnostech?

Umělá inteligence vstupuje stále více do pracovních prostor...

Nejnovější Aktuality

Cestovní ruch

Sektor služeb potvrzuje stabilizaci, růst však zůstává křehký

Výsledky sektoru služeb podporují relativně příznivý výhled pro...
Aktuality

Absolventi technických oborů mají na trhu práce velkou výhodu

Studenti maturitních ročníků právě v těchto dnech podávají...
Aktuality

Kam se letos posune vybavení v konferenčních místnostech?

Umělá inteligence vstupuje stále více do pracovních prostor...