Podzim rozhodne, zda udržíme krok s Evropou

Stavební zákon, který měl podle původních představ již být projednán a schválen, je jednou z nejvíce diskutovaných legislativních novel. Na jeho tvorbě se podílela řada odborníků včetně zástupců Hospodářské komory. Na jeho adresu mířila také celá řada připomínek, nejvíce patrně ze Svazu měst a obcí, jehož zástupci kritizují i současnou podobu, Od té se naopak před časem distancovala ústy prezidenta Vladimíra Dlouhého Hospodářská komora.

V současné době musí Ministerstvo pro místní rozvoj vypořádat připomínky Legislativní rady vlády a pravděpodobně na konci prázdnin předloží zákon k projednání vládě. Obecně se očekává, že nový stavební zákon výrazně přispěje ke zkrácení povolovacího řízení, které je v Česku neúměrně dlouhé především pro administrativní nároky i nedodržování lhůt a řadí zemi do spodní části žebříčku, k zemím, jejichž státní aparát není příliš nefunkční. Na to zákon reaguje principem jeden úřad – jedno řízení – jedna razítko. Ministryně Dostálová slibuje, že tento princip zůstane zachován, stejně jako digitalizovaná podoba stavebního řízení. Hospodářská komora a některé podnikatelské svazy se však nadále domnívají, že úpravy, jimiž návrh zákona prošel při vypořádání připomínek, nepřinesou zjednodušení, ale chaos. Samospráva, která v důsledku přenesené činnosti státní správy má dnes v gesci stavební úřady, stále zastává názor, že zrušení velkého počtu stavebních úřadů v obcích není krok správným směrem. Zástupci investorů naproti tomu dlouhodobě poukazují na skutečnost, že mnohé stavební úřady nejsou obsazeny profesionály na potřebné úrovni.

Konečný boj o podobu stavebního zákona se odehraje s největší pravděpodobností na podzim ve sněmovně. Výsledek bude jedním ze signálů, jak rychle se Česko může zotavit z koronavirové krize – základním impulsem obnovy ekonomiky mají být investice. Efekt těch do staveb a infrastruktury by se ovšem při současné podobě stavebního zákona a skutečného průběhu povolovacího řízení projevil nejdříve v horizontu pěti let. Tedy v době, kdy by ostatní evropské země byly patrně zase o notný kus dál.