Změny, které přinesl rok 2020

Když vyšlete zaměstnance na služební cestu, musíte mu proplatit dopravu, jídlo a pití, ubytování a další nutné výdaje související s jeho cestou. Zatímco dopravu a ubytování proplácí zaměstnavatel na základě skutečných výdajů, jídlo a pití nemusí zaměstnanec nijak dokládat. Má totiž ze zákona nárok na paušální částku čili stravné stanovené podle počtu hodin strávených na služební cestě bez ohledu na to, zda ji ve skutečnosti utratil.

Vzhledem k tomu, že jídlo a nealkoholické nápoje v restauracích zdražilo, musí zaměstnavatelé od 1. ledna 2020 proplácet zaměstnancům více. Minimální částka stravného se zvýšila o čtyři koruny v prvním časovém pásmu, o sedm korun ve druhém pásmu a o deset korun ve třetím pásmu.

Pokud zaměstnavatel v podnikatelské sféře poskytne zaměstnanci náhrady vyšší, než umožňuje zákoník práce poskytnout zaměstnancům ve státní sféře, jsou u zaměstnance tyto nadlimitní příjmy předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti a podléhají odvodům na pojistné. Zaměstnavatel si však může do daňových výdajů uplatnit veškeré náhrady, které zaměstnanci vyplatí, tedy i ty v nadlimitní výši.

Cílem poskytnutí náhrad pro zahraniční pracovní cesty je zajistit zaměstnancům přiměřenou finanční kompenzaci, která má pokrýt celodenní stravu ve veřejných stravovacích zařízeních střední kvalitativní třídy. Případně v zařízeních první kvalitativní třídy, pokud zaměstnanec cestuje do rozvojových zemí Asie, Afriky či Latinské Ameriky.

Výše cestovních náhrad zohledňuje cenové hladiny dané země a reaguje na případné výkyvy devizových kurzů anebo změnu meziročních indexů spotřebitelských cen v zahraničí. Ministerstvo zahraničních věcí navrhlo pro rok 2020 zvýšení základní sazby zahraničního stravného nově u 23 zemí. U ostatních zemí zůstává beze změny.

Jako příklad zemí, kde došlo k navýšení zahraničního stravného, lze jmenovat Dánsko (z 50 na 55 eur), Irsko (ze 45 na 50 eur), Lucembursko (ze 45 na 50 eur) nebo třeba Španělsko (ze 40 na 45 eur) a Spojené státy americké (z 55 na 60 USD). Sazby stoupnou i v zemích jako Austrálie, Malajsie, Nový Zéland, Omán, Saúdská Arábie, Singapur, Sýrie a Venezuela.

Základní sazba se vztahuje na služební cesty, při nichž zaměstnanec v cizině stráví víc než 18 hodin v kalendářním dni. Jestliže je za hranicemi ČR kratší dobu, může dostat jenom dvě třetiny sazby (od 12 do 18 hodin) nebo jenom jednu třetinu (méně než 12 hodin, ale aspoň hodinu).

Zaměstnavatel v podnikatelské sféře může zaměstnanci vyplatit i vyšší než základní sazbu. Pro zaměstnavatele je daňově uznatelným výdajem celá částka poskytnutého stravného (i v nadlimitní výši), avšak z částky stravného nad maximální limit pak zaměstnanec odvádí povinné pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, jakož i daň z příjmů fyzických osob.

Ke snížení sazby stravného také může dojít v případě, že je během pracovní zahraniční cesty zaměstnanci bezplatně poskytnuto jídlo. Tedy snídaně, oběd či večeře, nikoli pouze malá svačina. Stravné se za každé jídlo poté zaměstnanci krátí, a to následovně: Základní sazba stravného se za každé bezplatné jídlo může snížit až o 25 %, dvoutřetinová základní sazba se může za každé jídlo snížit až o 35 % a třetinová výše základní sazby se může za každé bezplatné jídlo snížit až o 70 %.

Pokud chcete zaměstnanci dopřát na zahraniční pracovní cestu více peněž, ale zaměstnanec je nemusí danit a platit z nich odvody na pojistné, máte možnost mu vyplatit tzv. kapesné. To může činit až 40 % zahraničního stravného a nemusíte jej požadovat po zaměstnanci zpětně vyúčtovat. Kapesné jako dávka také nepodléhá krácení z důvodu kratší pracovní cesty anebo poskytnutí bezplatného jídla. Vyplacené kapesné představuje pro zaměstnavatele daňově uznatelný náklad. Stravné i kapesné může posloužit i jako nástroj benefitního systému společnosti.

Významnou novinkou v českém prostředí je eNeschopenka, která byla do praxe zavedena s účinností od 1. ledna. Pojďme se krok za krokem podívat na to, co tato novinka přináší a jak postupovat v případě dočasné pracovní neschopnosti (DPN).

Hned v úvodu nutno poznamenat, že podle nové právní úpravy se postupuje pouze u dočasných pracovních neschopností, k jejichž uznání došlo 1. 1. 2020 a později, neschopnosti staršího data jsou stále vyřizovány ve starém režimu.

Vznik DPN

Lékař v případě rozhodnutí o DPN vystaví rozhodnutí o DPN, elektronicky odesílá hlášení na OSSZ a pojištěnci tiskne průkaz. Pojištěnec má stále povinnost neprodleně ohlásit zaměstnavateli vznik. Zaměstnavatel, který o to požádal, obdrží prvotní notifikaci o vzniku DPN do datové schránky. Širší a verifikované informace o DPN pak obdrží zaměstnavatel rovněž do datové schránky nebo je zjistí na ePortálu ČSSZ.

Trvání DPN

Ošetřující lékař potvrzuje trvání DPN a elektronicky odesílá hlášení na OSSZ, pojištěnci trvání DPN zaznamená do průkazu. Zaměstnavatel, který o to požádal, obdrží verifikovanou informaci o trvání DPN do datové schránky nebo ji zjistí na ePortálu ČSSZ a na základě potvrzeného trvání DPN vyplatí náhradu mzdy.

V případě, že DPN trvá déle než 14 dnů, zašle zaměstnavatel elektronicky přílohu k žádosti o dávku. Zaměstnavatel již nepředává OSSZ žádné papírové tiskopisy neschopenek či „lístků na peníze“. Podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění bude možné zasílat stejně jako dosud.

Ukončení DPN

Lékař rozhodne o ukončení DPN a elektronicky odesílá hlášení na OSSZ, pojištěnci ukončení zaznamená do průkazu, který si pojištěnec ponechá. Zaměstnavatel, který o to požádal, obdrží verifikovanou informaci o ukončení DPN do datové schránky nebo ji zjistí na ePortálu ČSSZ.

V případě, že DPN trvala déle než 14 kalendářních dnů, zašle zaměstnavatel (OSVČ) hlášení o údajích potřebných pro rozhodnutí o dávce.

Hlášení změn

V případě změn týkajících se DPN, například v případě změny režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, zasílá ošetřující lékař elektronicky hlášení na OSSZ prostřednictvím tiskopisu Hlášení ošetřujícího lékaře. Zaměstnavatel se změny, respektive údaje, na něž má nárok, dozví z ePortálu ČSSZ.

Výplata nemocenského

Pojištěnec již nepodává žádost o výplatu nemocenského, za žádost se považuje rozhodnutí o vzniku DPN, pokud je DPN delší 14 dnů. Způsob, kterým je zaměstnanci vyplácena mzda, bude zaměstnavatel sdělovat na tiskopisu Příloha k žádosti o dávku.